Po dopolední návštěvě tvrze Žumberk nám ještě zůstal volný čas na odpoledne, který bylo třeba využít. Podlehl jsem naléhání doprovodu a popojel pod Nové Hrady, k hlavní bráně či vstupu do Terčina údolí. Hlavním cílem byl vodopád na říčce Stropnici.
Zdravotní stav mi v současné době neumožňuje zatím delší procházky a túry, ale i přesto se snažím, abych vše zlepšil. Vstoupili jsme do krajinného přírodního parku, který nechal v údolí říčky Stropnice vybudovat hrabě Jan Nepomuk Buquoy na popud své manželky Terezie Buquoyové roku 1756. Odtud je i název Terčino údolí. Od vstupní brány je to k vodopádu cca 2 a půl km. Park je doplněn i několika stavbami, které neminete, jdete kolem nich či je dokonce procházíte. Úplně jako první jsme míjeli původní Hamr. Dnes se zde nachází penzion.
Cesta k vodopádu je téměř celá po rovince. Od Hamru jsme procházeli po šotolinové cestě až k Lázničkám. Dnes se zde po nákladné rekonstrukci nachází restaurace a penzion. Nic nebrání tomu nahlédnout do areálu. Lázničky byly vybudovány v letech 1788 – 1797. Původně empírová stavba lázniček dostala jméno po Václavovi Paarovi, otci Terezie Buquoyové Václavovy Lázničky. Po smrti hraběnky byly lázničky i park přejmenovány po Terezii.
Odsud jsme pozvolna vyrazili k Modrému domu, další zajímavé stavbě v přírodním parku. Během cesty se přechází přes několik dřevěných mostů přes říčku Stropnici. Cesta je i lemována bílými dřevěnými lavičkami, které jsou hojně využívány návštěvníky parku. My měli to štěstí, že i přesto, že byl červen a hezké počasí, které lákalo nejen k vodě, ale i do přírody, tak návštěvníků bylo minimum. Došli jsme k Modrému domu. Klasicistní dům byl postaven v roce 1803 a hraběnka zde trávila každé léto po smrti svého manžela až do roku 1817. Modrý dům dostal název podle modré střechy. Několikrát jej postihla povodeň a po posledním vážném poškození zůstal dům zanechán svému osudu a nebyl již opravován. Hrabě nechával vysázet v parku i cizokrajné dřeviny. Před modrým domem se nachází 2 cypřiše.
Asi po 100 m jsme od Modrého domu došli k vodopádu. Vodopád byl zřízen uměle nad řekou Stropnici v roce 1817 a vodním náhonem je zde přiváděna voda. Jeho výška je 20m. Zde jsme si sedli na lavičku. Byli jsme zde sami, s námi pouze zvuky lesa, přírody, vody… Zdrželi jsme se zde asi hoďku a poté se vrátili pozvolným krokem k autu.
Celým údolím vede naučná stezka, která zavede návštěvníky i k rybníkům a také na tvrz Cuknštejn, která je v současné době v soukromém vlastnictví. V minulosti jsem zde byl několikrát, ale věřím, že se sem ještě vrátím. Jako výlet je Terčino údolí vhodné i pro rodiny s dětmi a k vodopádu se lze dostat i s kočárkem při zvýšené opatrnosti na cestě od Modrého domu. Pod vodopádem je možné se i osvěžit. Natáčela se zde i pohádka Zakleté pírko. Kouzlo a nádheru místa, ať si posoudí každý sám. Třeba vás bude cestou proti proudu řeky doprovázet konipas horský jako nás.
Napsal a nafotil: David Matulík
