Ubytováni jsme byli skoro v samotném centru městečka Nové hrady v penzionu U Ladě. Po vydatné snídani jsme ten den naplánovali prohlídku města a jako hlavní bod návštěva hradu. Ať jsem navštívil doposud jakékoliv místo, o kterém jsem již psal na stránkách Treking.cz, tak každé místo mělo své kouzlo či tajemno nebo nějakou zvláštnost či unikát. Tak tomu bylo i tentokrát.
Z penzionu na hrad je to do půl kilometru. Prošli jsme náměstí, minuli starou středověkou kovárnu, která ten den byla zavřená, přešli přes most nad příkopem u hradu a ocitli se na nádvoří. Rozhodli jsme se pro prohlídku. pamatoval jsem si expozici cca 5 let dozadu, ale vím, že mezitím proběhla na hradě rekonstrukce.
Předpokládá se, že na místě dnešního hradu stávalo v 11. a 12. století na tom samém místě hradiště. Na tomto místě byl později vystavěn hrad, který je spojen s rokem 1279 a jeho stavitelem a majitelem Ojířem ze Svin. Hrad plnil obrannou funkci na zemském území. V roce 1341 udělil král Jan Lucemburský panství Nové Hrady v manství Vilémovi z Landštejna. Hrad sloužil jako sídlo správy novohradského panství, které se vyvinulo do konce 16. století jedno z největších jihočeských dominií. Roku 1359 Vilémův syn Vítek prodává Nové Hrady bratrům Petru, Joštu, Oldřichovi a Janu z Rožmberka. Od roku 1374 byl jediným majitelem novohradského panství Oldřich z Rožmberka. Po jeho smrti v roce 1390 dědil panství jeho syn Jindřich, který umírá v roce 1412. Po jeho smrti spravoval panství poručník jeho syna Oldřicha. Ten se ujal dědictví v roce 1418 a protože byl hlavním nepřítelem husitství, tak mu táboři v roce 1425 vypálili hrad i město. Rožmberkové byli na hradě až do roku 1611, kdy vymírají po meči a jejich dědictví připadá na pány ze Švamberka. Švamberkové se účastnili stavovského povstání v letech 1618 – 1620. Po dobytí hradu Karlem Bonaventurou Buquoyem roku 1620 císař Ferdinand II. daroval panství právě tomuto vojevůdci. Od roku 1623 začínají probíhat na hradě různé přestavby a úpravy. Od roku 1635, kdy si Buquoyové nechali postavit rezidenci, zřídili na hradě byty pro úředníky, knihovnu.
Ze zajímavých událostí hradu nelze opominout výbuch střelného prachu v roce 1573, kdy do věže, kde byl prach umístěn, zasáhl blesk. Věž tehdy stála uprostřed nádvoří a byly s ní zničeny i některé budovy. Další ranou pro hrad bylo silné zemětřesení v roce 1590. Od roku 1592 byl hrad po menších předchozích opravách řádně opraven.
V expozici hradu zaujme především hyalitové sklo, původně černé a později červené, různě zdobené a zlacené. Buqoyové, jejichž to byl vynález na něm velmi zbohatli. Zřídili i několik skláren a založili několik vesnic v Novohradských Horách. Sklo se vyznačuje tím, že je neprůhledné a neprůsvitné. Jeho výrobu a recepturu si odnesli majitelé do hrobu. I přes mnohé pokusy se již nikomu takové sklo nepodařilo vyrobit. Zajímavá je i knihovna. u mne to souvisí s tím, že celkově mám knihy rád a čtu je raději než z netu.
Buquoyové byli majiteli až do roku 1945, kdy se museli vzdát majetku na základě Benešových dekretů. Zajímavostí je ještě příkop. Samotný příkop je hluboký až 15 m a široký až 23 m a patří tak k největším hradním příkopům u nás. Do své podoby se dostal až po roce 1605 při obnově hradu. Dochovaná podoba budov je výsledkem přestavby realizované v letech 1792 – 1798 janem nepomukem Buquoyem, který nechal zvýšit přední věž a palác přestavět na úřednícké byty.
Samotnou prohlídku nechám na každém samostatně. Vstup je zde zpoplatněn. Ale je zde k vidění to, co hned tak nikde nespatříte.
