První dubnová neděle, už od rána svítilo sluníčko a počasí jak stvořené na výlety. Nechtělo se mi sedět na zadku mezi čtyřmi stěnami a tak jsem vyrazil. Cíl byl dán předem – Žumberk, městys nacházející se cca 10 km jižně od Chrudimi. Auto jsem nechal na okraji městyse a po modré turistické značce se vydal cca kilometrovou procházkou na hrad.
Cesta vedla zpočátku do kopce. Nejdříve jsem šel kolem dvou menších zatopených lomů. U toho prvního maminka se synem chytali ryby. Nacházely se zde i lavičky na odpočinek. Ten druhý lom, menší byl hned u nemovitosti. Plavali v něm koi-kapři a na hladině už se nadnášely listy leknínů.
Přede mnou se objevil kostel Všech svatých. Kolem něj jsem vystoupal na zdejší malebné náměstí. Zaujala mne zde krytá studna, kašna, ale i roubenka. Roubenka je památkově chráněna a pochází z 18. století. Studna na náměstí pochází z roku 1794 a je hluboká 20 m. Něco pamatuje i kostel. Pochází ze 14. století a v roce 1349 je zmiňován jako farní. Samostatná zvonice je podstatně mladší. Byla postavena na základech v roce 1789. Před kostelem se nachází ještě památník obětem světové války z let 1914 – 1918. Nachází se zde i barokní socha Sv. Jana Nepomuckého, kolem ní je kamenná balustráda.
Podél kostela a zvonice jsem se vydal cestou k již nedalekému hradu. Po pravici jsem míjel docela velkou hospodářskou budovu. K čemu kdysi sloužila, se mohu jen domnívat. Ihned za ní se nacházela hradební zeď a na vyvýšeném místě pozůstatky hradu. Vystoupal jsem do míst, která byla kdysi obytná a bylo i vnitřní jádro hradu. Je zde nádherně rozkvetlá třešeň a na ní cedulka o nadmořské výšce 360 m. Třešeň nádherně voněla a bzučela včelami. Byl jsem zde zcela sám a strávil zde notnou chvilku. Vnímal jsem ten klid a odpočíval. Za celou dobu se zde zastavili pouze pár kolářů a babička s vnukem, kteří byli místní.
Hrad byl založen nejspíš počátkem 14. století, protože se uvádí v roce 1318 v predikátu jistého Pilunga. Původní název hradu byl Sonenberk. Po Pilungovi byli na hradě páni z Boskovic a to v letech 1365 až 1380. Dále přešel do vlastnictví pánů ze Šternberka. Po nich na něm sídlil chrudimský hejtman Jan Kavalec ze Žumberka, který napsal stížní list proti upálení mistra Jana Husa. Od roku 1445 se zde vystřídalo několik majitelů. Za Jana Janovského ze Soutic byl hrad v roce 1509 vypálen zemským škůdcem Jiřím Býchorským. To se stalo podnětem pro nezbytné opravy. Roku 1587 získává hrad Václav Záruba z Hustířan. Nejspíše na to jej nechal renesančně přestavět. jeho potomci drželi hrad až do roku 1685. Roku 1700 koupil hrad František Josef Schönfeld. Hrad ztrácel na významu a začal chátrat. přesto zde až do roku 1770 žil poslední obyvatel a to vrchnostenský lékař Devoty. poté již bylo nebezpečné na hradě bydlet a proměnil se v ruinu. Kámen byl použit jako stavební materiál pro domy v podhradí.
Kolem celého hradu se nacházel parkán. Našel jsem tu i pozůstatky asi 4 metrového příkopu. Dále máte možnost nahlédnout i do sklepení. A je zde zimoviště a úkryt netopýrů. Hrad je volně přístupný a velmi dobře se sem dostanou i rodiny s dětmi a kočárky. Z hradu je vyhlídka na protější kamenolom. Sám hrad stojí na skalním ostrohu. Pro mne to místo má své kouzlo a i svou duši. Za návštěvu to určitě stojí.
Napsal a nafotil: David Matulík
