Nový seriál o dobrém jídle ve stínu historických míst, zahájíme v Pardubicích, a to chloubou tohoto města, automatickými mlýny.
Pro ty, co jedou autem, napovídám, že se všude platí za parkování, a nebo se dost projdete. Nám, co máme nějaké to kilo navíc, to nevadí, takže jsme auto nechali v obchodním domě Palác, uprostřed města na nabíječce a šli přes město pěšky. Centrum Pardubic je v podstatě jedna ulice, takže není kam zabloudit. Dojdete na Pernštýnské náměstí, kde obejdete notoricky známou novorenesanční radnici. Nezapomeňte si jí vyfotit, jako to udělali téměř všichni. Dále podle šipek dojdete na nábřeží, kde se Vám otevře krásný výhled…
Chlouba Pardubic – automatické mlýny, navržené Josefem Gočárem pro bratry Egona a Karla Winternitze, které mlely ještě v roce 2013… Potom mlýny zavřeli. Nyní tam je galerie a nedávno dostavěná podivná budova, naštěstí schovaná za krásnou budovou mlýnu. Posuďte sami, jestli je to ku prospěchu historické budovy nebo ne…
Uvnitř budovy je vzdělávací centrum SFÉRA. V popisu mají „SFÉRA pomáhá s orientací v současném světě. Hledá nový algoritmus učení, chce reagovat na problémy současného světa (AI, sociální problémy, udržitelnost).“ No nevím, znáte někoho, kdo se chce v sobotu odpoledne učit? Nebo třeba dítě které je rádo, že škola skončila v pátek odpoledne a začne zase až v pondělí ráno?
Tohle si však může na wikipedii najít každý. Co Vám ale wikipedie neřekne, že součástí budovy mlýna, není jen galerie, kde nebyla ani noha, ale i kavárna Cafe Gočár. A to už se dostáváme k tomu nejlepšímu, co podle mne zdejší areál nabízí. Kavárna totiž nabízí nejen občerstvení v podobě kávy, čajů a tak podobně. Nabízí i mnohem zajímavější věci. Třeba čerstvě vyrobený pomerančový nebo grepový fresh, výbornou levandulovou limonádu a hlavně naprosto nudně znějící obložené chleby. Opak je ale pravdou. Něco tak úžasného, jen tak neseženete. Málokdo má tolik odvahy nabízet jeden obložený chleba, za cenu průměrného oběda. Ale zde se to evidentně vyplatilo, protože kavárna je plná a kávu tam měl jen zlomek lidí. Za to se každému hostovi na stole vyjímaly obložené chleby, obložené vafle a podobná, řekl bych až umělecká díla. Posuďte sami…
První dojem je úžasný, až jsem se přistihl, že se mi do chleba nechce kousnout a zničit tohle umělecké dílo. Ale chuť je ještě lepší než vzhled. Tak že až pojedete někdy do Pardubic, určitě se zde zastavte, stojí to za to. Jako alibi doporučuji použít nutnost kulturního obohacení z historické budovy od Josefa Gočára. Nemusíte nikomu říkat že jedete na chlebíček…
