Ubytováni jsme byli skoro v samotném centru městečka Nové hrady v penzionu U Ladě. Po vydatné snídani jsme ten den naplánovali prohlídku města a jako hlavní bod návštěva hradu. Ať jsem navštívil doposud jakékoliv místo, o kterém jsem již psal na stránkách Treking.cz, tak každé místo mělo své kouzlo či tajemno nebo nějakou zvláštnost či unikát. Tak tomu bylo i tentokrát. Z penzionu na hrad je to do půl kilometru. Prošli jsme náměstí, minuli starou středověkou kovárnu, která ten den byla zavřená, přešli přes most nad příkopem u hradu a ocitli se na nádvoří. Rozhodli jsme se pro prohlídku. pamatoval jsem si expozici cca 5 let dozadu, ale vím,…
-
-
Hrobka rodu Buquoyů – s rodem spjatým s Novohradskem
Po procházce Terčiným údolím mne napadla ještě jedna věc. Mohl bych ukázat svému doprovodu rodinnou hrobku Buquoyů, která se nachází na hřbitově v Nových Hradech. Nové Hrady a vlastně celá oblast Novohradska v jižních Čechách je s rodem Buquoyů velmi úzce spjata. Tento starý původně francouzský rod, později česko-francouzský rod, přišel do Čech v roce 1618. Prvním představitelem tohoto rodu byl císařský generál Karel Bonaventura Buquoy. A jak k panství přišel? V roce 1614 vstoupil do rakouských služeb a 15.7. 1618 převzal vrchní velení císařské armády v hodnosti polního maršála. V červnu 1619 porazil Petra ze Švamberka, jednoho ze třiceti protestantských zemských direktorů. 9 měsíců před bitvou na…
-
Terčino údolí
Po dopolední návštěvě tvrze Žumberk nám ještě zůstal volný čas na odpoledne, který bylo třeba využít. Podlehl jsem naléhání doprovodu a popojel pod Nové Hrady, k hlavní bráně či vstupu do Terčina údolí. Hlavním cílem byl vodopád na říčce Stropnici. Zdravotní stav mi v současné době neumožňuje zatím delší procházky a túry, ale i přesto se snažím, abych vše zlepšil. Vstoupili jsme do krajinného přírodního parku, který nechal v údolí říčky Stropnice vybudovat hrabě Jan Nepomuk Buquoy na popud své manželky Terezie Buquoyové roku 1756. Odtud je i název Terčino údolí. Od vstupní brány je to k vodopádu cca 2 a půl km. Park je doplněn i…
-
Žumberk – tvrz, opevněná vesnice z poloviny 13.století
Jižní Čechy mají nesčíslně památek. Pro mne je to navíc místo, kde jsem vyrůstal, rád se sem vracím a mám zde spousty krásných vzpomínek. Jedno z míst, kam jsem se rád po x-letech vrátil je i Žumberk. Na místní tvrzi jsem byl poprvé v první polovině 80.let na základní škole jako žák, už nevím ani jaké třídy. Za celou tu dobu se to tu změnilo hodně změnilo, hlavně interiéry. Měl jsem s sebou dámský doprovod, kterému jsem ukazoval místa, kde jsem kdysi pobýval, která jsem navštívil a věřil, že se zde bude také líbit. Ves Žumberk byla založena asi v polovině 13.století na slunečním návrší a odsud…
-
Kunětická hora
Ve druhém dílu našeho seriálu kam za dobrým jídlem…tedy kam za kulturou…navštívíme dominantu Pardubického kraje, Kunětickou horu, která je v jinak rovném terénu vidět z velké dálky. Na vrcholu Kunětické hory stojí majestátní hrad s propracovaným, dodnes pozoruhodným systémem středověkého opevnění, které v dobách největší slávy zahrnovalo mimo jiné šest bran, několik padacích mostů a tři předsunuté dělostřelecké rondely. Návštěva je jistě kulturní zážitek a příznivci historie si určitě přijdou na své. Příznivci přízemnějších aktivit než zkoumání historie jistě zaujme i možnost navštívit různé kulturní akce, které se konají v podhradí a hrad tak tvoří krásné panorama. Ale jak už víte z prvního dílu, tohle není úplně seriál o kultuře.…
-
ŠVÉDSKÉ ŠANCE U RADVANOVA A NEJNIŽŠÍ BOD ČR
Úkol byl jasný. Dcera dodělávala nedělní oběd a dostali jsme se zeťákem za úkol unavit děti před obědem, aby potom dobře spali. Měl jsem s sebou ještě dámský doprovod a ten nikdy na nejjižnějším bodě v ČR nebyl. Vyrazili jsme. Autem jsme přejeli do Rakouska přes hraniční přechod Studánky – Weigetschlag. Vyjeli jsme na kopec a odbočili na Rading. Auto jsme zde nechali u místní hospůdky Schanzstüberl, která se nachází nad švédskými šancemi. Mohli jsme ještě popojet, ale to by nemuselo děti unavit. Šli jsme z druhé strany, vlastně z jihu k českým hranicím a cesta mírně klesala do údolí, které se nachází pod Radvanovským vrchem. Prošli…
-
DÍVČÍ KÁMEN – MAIDSTEIN
Dívčí Kámen – Maidstein, zřícenina hradu na soutoku Křemežského potoka a Vltavy, moje srdcová záležitost a romantická zřícenina, kterou jsem navštívil nesčíslněkrát. Vždy, když se sem chystám, tak dělám vše pro to, abych nikoho nepotkal, byl zde sám. Má to tady ohromné kouzlo, spousta pozitivní energie a přiznám se, že mívám zde velmi často pocit, jako bych zde v minulosti žil. Poprvé jsem zde byl ještě se školním výletem ze základky a od té doby už to ani nespočítám. Na Hamru, který je proti proudu Křemežského potoka jsme byli kdysi na dětském táboře, tehdy už jako instruktor. Jako středoškolák jsem na hradě i nocoval, tenkrát ještě s partou…
-
Zámek Dub
Po tvrzi v Lipovicích jsme přejeli do městyse Dub. Zámek se nachází přímo na náměstí, kde jsem nechal zaparkované i auto. Měl jsem s sebou dámské osazenstvo a tomu jsem přizpůsoboval i výlety, babičce je přes 80 let. Brankou jsme vstoupili do zahrady. Věděl jsem, dle serveru mapy.cz, že zámek není otevřen, ale zahrada je přístupná. Věděl jsem, že za soudruhů byl na zámku internát SOU zemědělské a že hoši to tu řádně zdevastovali. Vyprávělo se, že dřevěné schody sjižděli na saních, což nám později potvrdil i průvodce. Ale nebudu předbíhat a vezmu věci pěkně po pořádku. Prošli jsme si zahradu,…
-
Košumberk – zřícenina hradu
Tuto zříceninu a její návštěvu jsem měl v hledáčku už nějakou dobu. K jejímu uskutečnění pomohla i náhoda. Kamarádka mne oslovila, jestli bych ji nevzal jednu neděli do Luže na Hamzovu léčebnu, že tam má kamarádku na léčení, a chce ji navštívit. Domluvili jsme se. A jednu krásnou květnovou neděli se tak stalo. Kamarádka, které občas říkám z hecu Radar Radarovič, mne ujistila, že pršet bude až v šest hodin. Zmýlila se jen o 4 hodiny, ale vrátím se zpět k příběhu. Vím, že na Hamzově léčebně je arboretum, o které se stará jistý pan Větvička, uznávaný botanik. Projít celé arboretum zabere i půl dne, pokud chcete…
-
Automatické mlýny Pardubice
Nový seriál o dobrém jídle ve stínu historických míst, zahájíme v Pardubicích, a to chloubou tohoto města, automatickými mlýny. Pro ty, co jedou autem, napovídám, že se všude platí za parkování, a nebo se dost projdete. Nám, co máme nějaké to kilo navíc, to nevadí, takže jsme auto nechali v obchodním domě Palác, uprostřed města na nabíječce a šli přes město pěšky. Centrum Pardubic je v podstatě jedna ulice, takže není kam zabloudit. Dojdete na Pernštýnské náměstí, kde obejdete notoricky známou novorenesanční radnici. Nezapomeňte si jí vyfotit, jako to udělali téměř všichni. Dále podle šipek dojdete na nábřeží, kde se Vám otevře krásný výhled… Chlouba Pardubic – automatické mlýny, navržené Josefem…
